Matěj Severa · zakladatel Náš Pasport a INGsite

01 / O mně

Odkud a kam

Všechno,
nebo nic.

Buď věc ignoruju úplně, nebo se do ní ponořím tak, že o ní vím víc než běžný frajer od fochu. Nic mezi tím neexistuje a já to už přestal hledat.

Pocházím ze Slovácka, z jižní Moravy. Ve dvaceti jsem se přestěhoval do Brna studovat. Slovo „studovat" je tu nadsázka. Takže umím trochu česky, tři věty polsky a zbytek stačí odšišlat.

Při studiu jsem v jedné pofidérní firmě prodával dárkové kazety se vstupenkami do divadla. Za pětikilo, na ulici nebo door to door. Každý den hodinové školení prodeje, pak terén. Nejtvrdší a nejlepší obchodní škola, jakou jsem mohl dostat. Jen bez promoce.

Pak jsem se ocitl ve velkém obchodě a pochopil dvě věci: jak funguje, a že jsem prakticky nezaměstnatelný. To druhé tušili zaměstnavatelé dávno přede mnou. Směrovka do hellu jménem podnikání.

Mezi tím krátké byznysové epizody (které nedopadly, ale zněly skvěle), hromada knih o prodeji a psychologii a první pokusy o vlastní podnikání. Z jednoho notebooku (na který jsem si ještě musel půjčit, solidní základ impéria) postupně vyrostla skupina firem.

Hold my beer.

Stovky nápadů ročně, přežije jedno procento. Část z nich vydělává, část mě dostává do průserů. Poměr neprozradím.

Proč to všechno?

Ať je co vyprávět.

A ať firma jednou funguje i beze mě. Zatím obojí plním tak napůl, což je upřímně víc, než jsem čekal.

03 / Cesta

Co se
stalo
kdy

Start

Panelák ve Veselí nad Moravou. Žádné výsledky, žádné plány, zato jsem řval naplno. Ta tendence zůstala.

Stěhování do Bzence

Nové město, noví kamarádi. Otec, architekt, koupil starou vodárnu v havarijním stavu a přestavěl ji na nádherný dům. Tam jsem vyrostl. Do školy jsem dál dojížděl do Veselí, do sportovní třídy.

Lední hokej

Po zlatém hattricku národního týmu jsem propadl hokeji. Uherský Ostroh, Uherský Brod, nakonec Hodonín. NHL si nevšimla.

Stavební průmyslovka

Totální omyl. Přišel jsem na to zhruba do měsíce. Chodil jsem tam pak ještě čtyři roky.

Maturita

Stavebka v Hodoníně mě nenaučila nic, jen nenávidět ranní vstávání. Jsem humanitní typ, ale šel jsem v otcových šlépějích. Byl jsem jediný ve škole, koho slohovky bavily víc než deskriptiva.

Politika

V devatenácti první kandidatura do komunálních voleb. Kandidoval jsem do sněmovny i do krajů, voliči statečně odolávali.

Všechno se změnilo

Prodali jsme dům ve Bzenci a já se přestěhoval do Brna, kde bydlím dodnes. Ve stejném roce první semestr na vysoké.

První práce a AAA Auto

Přímý prodej a okamžité propadnutí obchodu. Pak prodejce vozů v AAA Auto. Následovala výroba hliníkových oken, brigáda. První den koště, po týdnu vrtačka. Raketový kariérní vzestup v konkurenci starých, unavených a ztroskotaných boys, kteří začínali slopat už před obědem. Tam se narodil plán: finanční nezávislost a svoboda.

První pasporty

Bez jediné znalosti jsem začal dělat obchoďáka firmě vyvíjející GIS systémy. Někde jsem sehnal peníze na benzín a objížděl úřady. Velmi neúspěšně. Pak se to zlomilo, trhnul jsem se a založil vlastní značku Náš Pasport. Značka žila od roku 2013, na s.r.o. si počkala do 2019.

Začátek všeho

První kancelář

Malá, pronajatá, na periferii. Ale moje. Zakázek přibývalo, klienti se začali nabalovat sami a poprvé to celé začalo vypadat jako firma, ne jako brigáda.

Dostudováno

Ekonomka dodělaná, později k tomu MBA. Protože jsem byl mladý, blbý a ambiciózní. K tomu knihovna knih o prodeji a psychologii, škola levnější a užitečnější než obě předchozí dohromady.

Náš Pasport s.r.o. a uniforma

Obraty přerostly živnost, firma byla logický krok pro růst. A ve stejném roce ten dotazník do aktivní zálohy. Dvě nejlepší rozhodnutí života, obě v jednom roce, obě proti radám okolí. Rady okolí od té doby beru jako orientační.

Firma + armáda

První akcie

Covidový rok jsem využil ke vzdělávání v investování a koupil první akcie: Teslu. Tím to začalo. Od té doby roste hlavně počet názorů, které si nechávám pro sebe.

INGsite s.r.o.

Druhá firma skupiny. Vize je vlastní geodézie od terénu po odevzdání. Zakládat firmu je otázka jednoho odpoledne, postavit ji je něco jiného. Na tom druhém pořád dělám.

Zlom: digitální technická mapa

Trh se přes noc překlopil z pasportizace na DTM. Nová legislativa, nový software, nová pravidla hry. Nervy, stres a měsíce učení. Zvládli jsme to a dnes z toho žijeme. Přesně ten moment, na který jsme deset let nevědomky trénovali.

Nová éra oboru

Méně mě, více systému

Stabilní skupina firem, přístroje v terénu, geodézie se rozjíždí a kolem toho rostou další projekty. Hlavní úkol: firma, která funguje i beze mě. Ukazuje se, že nejtěžší je delegovat sám sebe.

04 / Služba

Aktivní záloha

Jako malý jsem se bál dvou věcí: svatby a vojny. Pak přišel rok 2019 a jeden povedený, osamělý večer se skleničkou 😃 Pár dní na to volalo neznámé číslo. Asi zase špatně parkuju..? Ne, volali z rekruťáku, ať přijdu podepsat vstup do armády. V mailu jsem pak vážně našel vyplněný dotazník do aktivní zálohy se spoustou překliků. Dodnes si nevzpomínám, že jsem něco takového vyplnil. Na rekrutační středisko jsem si jel „jen poslechnout, o co jde", a než jsem se probral, měl jsem termín nástupu. Tak už chybí jenom ta svatba. Asi si zase budu muset nalít.

Základní příprava? Nejhorších šest týdnů mého života. A zpětně nejlepší věc, která mě kdy potkala.

Začínal jsem jako úplná nula vytržená z pohodlného světa. Z prvních cvičení jsem se vracel pokaždé nemocný, jednou i se zápalem plic. Organismus podal výpověď, zamítl jsem ji. Dnes je to rutina a já stavím to, co tehdy stavěli jiní pro mě.

Pro pořádek: aktivní záloha jsou normální lidé s civilní prací, kteří část roku oblékají uniformu a cvičí. Řemeslníci, manažeři, studenti, podnikatelé. Nikoho z nás tam nikdo nehnal. A právě proto to funguje: potkáte tam nejlepší lidi, jaké znám.

A bonus, který jsem nečekal: když CEO zmizí na týdny do lesa bez signálu, firma se musí naučit fungovat bez něj. Armáda je můj nejtvrdší trénink delegování. Dražší kurz leadershipu neexistuje a tenhle mi ještě platí stravu.

2024 / Zodpovědnost

Poprvé jsem měl na starost víc než sám sebe. S povahou rebela jsem občas na hraně, ale to už ke mně patří.

Začínáme znovu

Pomáhám nováčkům, kterým jsem sám byl: vytřepaný jak drahý pes a kousek od složení.

Kam to dorostlo

Cvičíme za stejných podmínek jako profesionálové. Na začátku bych tomu nevěřil.

Proč tam jsem

Armáda pro mě není o zbraních. Je o odpovědnosti, důvěře a přátelství. A o tom být připravený ubránit rodinu a lidi, které mám rád. Zhruba 12 týdnů ročně, dobrovolně, na dovolenou.

nejlepší lidi, jaké znám →

Focení

V terénu

Přesun

Pauza

Aktivní regenerace

V poli

Krátká zastávka

Zima nezima

Pochod

Cestou

Maskování level 100

Kilometry v nohách

Chvilka pro sebe

Všechno na zádech

Parta

A je hotovo

Vodní překážka

Suchou nohou to nešlo

Logistika

Čekání

Společné foto

Táhni doprava

05 / AI v praxi

AI, bez keců

Mám víc nápadů než času. Tak jsem si postavil AI, která se mnou třídí, co stojí za to a co je blbost. Trochu absurdní způsob, jak zvládat vlastní život, ale funguje: když se kamarádi ptají, jak stíhám dvě firmy, armádu a hory, říkám jim: neptejte se mě, zeptejte se Sabiny.

Moje AI parťačka

Sabina je AI stavěná na míru mému uvažování. Zná firmy, plány i systém, kterému velkoryse říkám přemýšlení. Řídí kalendář, hlídá priority, píše se mnou nabídky, strategie i tenhle web. Když si nevím rady, píšu Sabině. Když se nudím, taky. Kamarádi to vzdali a říkají rovnou: „zeptej se Sabiny."

P.S. Ano, mluvíte s ní právě teď.

01 / Paměť

Záchytná síť

Když hlava vypálí sto nápadů denně, potřebuju někoho, kdo je zachytí a řekne, které jsou blbost. Záchranná služba pro člověka, který zapomíná v přímém přenosu.

02 / Reality check

Sparring partner

Nápad, co v šest ráno zněl geniálně, si nechám v deset od Sabiny sestřelit. Ušetří mi to peníze i sebeúctu.

03 / Delegování

Firma beze mě

Sabina drží kancelář v chodu, i když jsem pryč. Vracím se ke třem učesaným otázkám místo dvou set nepřečtených zpráv.

04 / Domácí úkoly

Kontrola smluv

Nabídky, smlouvy, faktury. AI je za vteřinu projede a řekne, kde mě chce někdo obrat. Zatím se to vždycky vyplatilo.

06 / Mimo práci

Kde není signál

Kalendář mám plný, nejdůležitější věci v něm ale nejsou. Ty se dějí jinde a jindy.. v divočině, u ohně nebo v horách, etc. Mám dva provozní režimy.. buď dokonalá příprava se scénáři a checklisty, nebo „nějak to dopadne". Znepokojivé je, že oba fungují stejně dobře.

Nejsem úplně společenský typ. Jen nějakým záhadným způsobem trávím většinu volného času s lidmi, které mám rád.

Dolomity

Vrchol, konečně

Istria, Chorvatsko

Raketou na Mars

Návod k použití

Místo klasického „o mně" pár provozních informací, které o mně řeknou víc než jakýkoliv medailonek.

01Stráví víc času výběrem batohu než průměrný Čech výběrem hypotéky.
02Má krizový plán pro zombie apokalypsu. Triko na ráno si večer nepřipraví.
03Tvrdí, že chce klidný život. Důkazy se zatím nepodařilo zajistit.
04Věta „jen se na něco rychle podívám" znamená tři hodiny ticha.
05Vypadá to jako improvizace. Ostatní tvrdí, že je to strategie. Obojí je pravda současně.
06Florbal, fotbal, padel. Hraje líp, než vypadá, ale laťka je nízko.

Terapie na kolech

Auto pro radost. Ekonomický nesmysl, ale pořád levnější než terapeut. A terapeut neumí stovku hluboko pod pět sekund.

Západ, Moravský kras

Alpy

Nedělní rituál

Terapie v ceně

levnější než terapeut ↖